ŽLUTICKÁ TEPLÁRENSKÁ, a.s.


Žlutická výtopna v Pekingu

Společně s firmou VERNER a.s. a výzkumným pracovištěm VŠCHT v Praze - Ústavem skla a keramiky, je naše centrální výtopna na spalování biomasy zapojena do výzkumného projektu, který řeší spalování biomasy. V rámci tohoto projektu je sledováno prvkové složení biomasového popela, jeho vlastnosti a chování při spalování. Projekt je řešen druhým rokem. Letos bylo již možné učinit z dosavadních zjištění závěry a tyto prezentovat formou přednášek na odborných konferencích. Jaké bylo překvapení, když přišel zvací dopis od pořadatelů mezinárodní konference o biomase a biotechnologiích ICBT 2010 až z daleké Číny.

Tato konference proběhla v srpnu v Pekingu za účasti odborníků z celého světa. Prezentována zde byla i naše výtopna. Přednáška se týkala dosavadních poznatků ohledně složení a chování biomasového popela a o provozu výtopny byl pro tuto konferenci vytvořen informační plakát. Jak přednáška, tak plakát vzbudily mezi účastníky pozornost. Velmi zaujala tabulka, která srovnává stav emisí z dřívějšího vytápění našeho města uhlím se stavem nynějším, kdy je zde topeno biomasou. Tuto tabulku pro zajímavost přikládám.

emise[t] TZL
(tuhé znečišťující látky)
SO2 NOx CO CxHy
(uhlovodíky)
uhlí 275,08 148,61 25,19 270,09 81,00
biomasa 2,77 4,43 6,56 7,14 0,07

Pobytem v centru Pekingu jsem mimo jiné měla možnost na vlastní kůži zažít co je smog. Teplota vzduchu byla přes 30 °C, vlhkost jako ve skleníku a nad hlavou žádné nebe, jen dusivý šedavý příkrov smogu. Jak vypadá smog zimní, kdy je město vytápěno většinou stále uhlím, si vůbec neumím představit.

Pozornosti účastníků neunikla ani zmínka o projektu, do kterého se naše výtopna zapojila letos na jaře. Jedná se o osázení asi 6 ha pole nedaleko od Žlutic jednou z tzv. energetických rostlin, která má latinský název Miscanthus. Je to totiž blízká příbuzná ozdobnice čínské, která právě z tamnějších končin pochází.

Velkým přínosem účasti na této konferenci bylo vyslechnutí celé řady velice zajímavých přednášek. Z nich pak bylo možné udělat si závěr, kam se asi bude do budoucna ubírat svět v oblasti biotechnologií. Z pekingské konference vyplynul zásadní úkol: dokázat do budoucna nahradit ropu a z ní v současné době vyráběné chemikálie.

Hlavními naznačenými trendy je maximální využití všech organických odpadů. Tyto odpady lze různými postupy rozložit až na základní organické látky, z nich pak poskládat zpět ty látky, o které je právě zájem. Velmi zajímavé je využití rychlého růstového potenciálu zelených řas a jejich další zpracování opět na potřebné organické látky, které již nebude možné získávat z ropy, jejíž zásoby se tenčí.

Mé pozornosti neunikl ani obrovský zájem tamnějších studentů univerzit o získání co nejvíce poznatků o dané problematice prostřednictvím účasti na této konferenci. Nelze opomenout ani podporu, jakou čínská vláda dává rozvoji výzkumných pracovišť a škol. Vzdělaní lidé mají vysoký společenský kredit. Píle, pracovitost a skromnost tamnějších lidí je znát na každém kroku.

Žlutická výtopna nezůstává v pozadí pozornosti odborné veřejnosti ani v naší zemi. Začátkem září byla přednáška o výtopně a o probíhajícím výzkumném projektu prezentována na konferenci CHEO 8. Tato konference byla pořádána Ústavem energetiky VŠCHT v Praze.

V polovině září hostily Žlutice účastníky semináře pořádaného Ministerstvem zemědělství, Krajskou agenturou Karlovy Vary. Seminář byl určen pro zemědělce a komunální politiky z Karlovarského a Ústeckého kraje. Zaměřen byl na využití biomasy v komunální sféře, tak jak využívá energii z biomasy pro vytápění naše město. Dopoledne účastníci semináře vyslechli přednášku o genezi teplofikace města biomasou a o současném provozu centrální výtopny. Odpoledne následovala prohlídka výtopny a poté prohlídka pole s vysázeným, v současné době již pěkně vzrostlým, Miscanthusem.

Právě zahájená topná sezóna je již desátou, kdy je město vytápěno „zeleným“ teplem. Je možná čas na malé ohlédnutí se zpět. Realizací centrální výtopny na spalování biomasy přestaly být Žlutice anonymním maloměstem kdesi v Karlovarském kraji. První topné sezóny byly pro všechny ty, kteří s provozem výtopny měli co do činění, velmi těžké. Klacků házených pod nohy bylo někdy příliš. Pokud se ale s takovými klacky šikovně zatopí ….?

Ing. Pavlína Voláková, Ph.D.
spol. Žlutická teplárenská a.s.

zdroj: Žlutický zpravodaj 10/2010